Lokutus
Ego sum Lokutus flagellum dei

Barbora Tachecí a jak to vidím já
11.02.2008
po-vzdech

Okolo Radiožurnálu se poslední dobou točí velké vášně. Do vedení přišla Barbora Tachecí a změnila celý program, což se spoustě stávajících posluchačů nelíbilo. Celé to normálně jde mimo mě, avšak přesto jsem nucen se k tomu vyjádřit, protože mám neodbytný pocit, že se zde opět opakuje historie.

Takže čím to začalo. Do vedení Radiožurnálu (pro ty, kteří neví, o čem je řeč, tak jedná se údajně o veřejnou službu, avšak placenou povinně) přišla žena. Jakási Barbora Tachecí, o které jsem nikdy předtím neslyšel. A začala dělat změny. Prý k horšímu – tedy dle vyjádření stávajících posluchačů. Nevím, nemohu soudit. Já za to jen platím, ale neposlouchám to. Co však nastalo, se mimo mě nedostalo. Nastal totiž hon. Hon na čarodejnici. Dle mého skromného názoru se celá ta štvanice, zaměřená na osobu Tachecí podobala středověkým davovým psychózám, kdy dav lidí táhl krajem s pochodněmi v rukou a fráterníkem v čele a požadoval upálení čarodejnice. Prošel jsem si diskusní fóra i petiční stránky a nikde jsem nenašel ani zbla racionality, jen davovou psychózu s jedním jménem – Barbora Tachecí.

Teď řeknu svůj názor na změny obecně. Změny se dějou stále a vždy se najde konzervativní skupinka lidí, kterým se změny nelíbí. S tím se nedá nic dělat. Není na světě člověk ten, který by se zavděčil všem. Změny v Radiožurnálu byly možná k horšímu, možná k lepšímu, ale podle mě to záleží na subjektivním vnímání jednotlivců. Samozřejmě že stávajícím posluchačům, kteří byli na něco zvyklí, se změny nelíbí, tomu se nedivím, ale prostě nastaly, ať se jim to líbí, nebo ne.

A dál. Barbora Tachecí provedla programové změny, pár měsíců čelila silnému tlaku ze strany médií, lidí i vedení a nakonec ji vyhodili, z čehož se zhroutila.

A teď můj soukromý názor na osobu Barbory Tachecí, soudě dle několika rozhovorů, která jsem s ní viděl. Tachecí je podle mě nevyrovnaná osobnost, které se dostalo vysokého postavení, aniž by byla schopná to zvládnout. Tlak, který je na takového člověka vyvíjen, je pro většinu lidí nezvládnutelný. Co se mě týče, já bych jim takovou pozici hodil na hlavu, protože bych si dokázal spočítat, co mě tam čeká. Ne však Tachecí. Barbora Tachecí, kromě toho, že je značně nevyrovnaná a evidentně trpí v soukromí mnoha komplexy, což se snaží víceméně úspěšně skrývat za fasádu přehnaného sebevědomí a jakési asertivity, nebo spíše arogance, má o sobě vysoké mínění, má ambice a věří si. Věří si, avšak potřebné schopnosti nemá.

Po vyhazovu přišel do vedení nový ředitel, který prohlásil, že provedené změny ponechá.

A nakonec můj soukromý názor na celou situaci. Vidím to takhle. Kdosi chtěl změnit Radiožurnál, možná ho přiblížit mladším, dynamičtějším atd. Co já vím. Třeba někoho trápilo, že mladí lidé už nebudou mít vůbec potřebu platit za takovou veřejnou službu, která jim nic neříká. Nebo to bylo jinak. Každopádně pro tyto změny, které jsou vždy velice nepopulární, ať se provedou jakkoliv, použili Barboru Tachecí. Tachecí je ambiciozní a evidentně i trochu jednodušší. Je to dříč, je nadšená a má spoustu nápadů. Podle mě ji použili na tu špinavou práci a když přišly velké problémy, prostě ji zahodili. Není to poprvé, co vidím podobný model. Je použit člověk, ambiciozní a hloupý, který nastaví vlastní kůži. Provede to, co je potřeba, protože tomu věří a věří sám sobě. Tedy splní svůj úkol a zároveň i něco navíc. Udělá ze sebe snadný cíl. Veškerá pozornost se soustředí na něj a všem oponentům unikají důležité věci v pozadí. Nakonec tohoto člověka odstřelí, udělají z něj obětního beránka a jeho hlavu předhodí opozici. A Radiožurnál? Změny jsou provedeny, je našlápnuto na nový model, Tachecí je v blázinci, což je zadostiučiněním mnoha lidem v davu s pochodněmi a nový ředitel potichoučku bude v započatém díle pokračovat, zatímco veřejný zájem se pomalu ale jistě vytrácí.

Takže gratuluji, ukamenovali jste dalšího troubu. Mně osobně je té ženské líto.

A úplně nakonec příklad z jiné strany. Jistě si spousta lidí vzpomene na velmi nepopulární změny, které se před cca deseti lety udály v pražské ZOO. Na pozici ředitele byl tehdy dosazen Petr Fejk, někdejší učitel a později manažer klubu Belmondo. To spoustu lidí rozezlilo. Jak v samotné zaměstnance ZOO, tak i veřejnost. Jak může dělat ředitele ZOO někdo, kdo nemá ani veterinární školu? V roce 2002, po povodních, se veřejné mínění pod vlivem hlasu několika ze ZOO vykopnutých zmrdečků a důkladně podpořené zblblými médii, obrátilo masivně proti Fejkovi. Zase krajem táhl dav lidí s pochodněmi a chtěl ho ukamenovat. A jak to dopadlo, víme všichni. Fejk ukázal své manažerské schopnosti a udělal z pražské ZOO, která před ním trpěla činností různých grázlů a parazitů, jež ji zevnitř vysávali, prosperující podnik na světové úrovni. Zvládl vnitřní neshody s bývalými zaměstnanci, zvládl krizi při povodních a zvládl i obnovu. Jediný rozdíl mezi Fejkem a Tachecí je ve schopnostech. Fejk je schopný, Tachecí ne. Avšak s programovými změnami Radiožurnálu to nesouvísí ani zbla. Ty by přišly tak jako tak, všem konzervám navzdory.

Mimochodem, nevíte, zda existuje nějaká petice proti rozhlasovým poplatkům?

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

Pěkné shrnutí (Fred - Mail, 12.02.2008, 09:19:45)
Tyhle ženy jsou jak Victor čistič v Pulp Fiction. Např. cesta paní Řezníčkové Eurotel -> ČSA -> Mediatel. Přijít, vyházet, odejít. Ideální osoby na čistku a snížení stavu personálu. V ČSA se jí to s Tvrdíkem údajně zdařilo velmi bravurně, dělali tam celé rodiny a s vyhozením jednoho odcházeli celé. V důsledku těchto opatření chyběl odborný personál. Ale třeba jsou to jen drby ;-). V Mediatelu to čistila odshora až dolů a bylo nad lidské chápání, jak může takový člověk s takovou hromadou chybných rozhodnutí získat takovou pozici. Dá se to mezi tou tunou PR článků dohledat. Jenom nerozumím kde se ti manageři berou, asi budu muset méně navštěvovat D-fense.

(Jack, 12.02.2008, 09:39:49)
Viktor čistič byl, pokud se nepletu, v brutální Nikitě. V Pulp Fiction to byl Winston Wolf ;o)



Přidání komentáře...