Lokutus
Ego sum Lokutus flagellum dei

Rivalita mezi dvěma zámky
12.10.2009
údiv

Že existuje rivalita mezi zaměstnanci, je známá věc. Že je i rivalita mezi firmami, jakbysmet. Ale řekli byste, že existuje rivalita mezi zámky?
(Doufám, že je každému jasné, že nejde o zámek na vratech...)

O víkendu jsme s Potwůrkou romanticky cestovali po jižních Čechách. Takové romantické cestování je zhusta jednostranné, tedy romantické pro ženy a dívky. Muž si tudíž na takové cestě musí zajistit něco, co baví i jeho. Třeba dobré jídlo, dobré pití, opít partnerku a znásilnit ji v hotelovém pokoji a potom opravovat šuntovou postel, popř. zajímat se o vše, co je na takové cestě zajímavé. Kromě partnerky se tak dají o takovém romantickém víkendu najít spousty dalších zajímavých věcí. Třeba Muzeum Tortury v Českém Krumlově (které jsem samozřejmě pro samou romantiku nestihl). Anebo to, že se dá rozkývat dřevěný most, zrekonstruovaný z fondů EU. Anebo třeba zmapovat, kudy jezdil v zámecké zahradě kočár se šlechtou, popř. kde by se dal přepadnout, anebo kudy a jak by se dal ztéci Plášťový most. A další bambiliony neméně důležitých informací z oboru know-how, know-what, know-where, know-with-who a hlavně know-how-much.

Pro takový případ je vhodné se pečlivě rozhlížet, osahat si, co se dá (pozor na medvěda v příkopu a na slečnu průvodkyni v zámku), otravovat se svými stupidními dotazy kde koho a fotit si kde co.

On je také problém, že spousta informací není snadno dostupných. Zkuste se třeba průvodkyně zeptat, co je to Fajánsové nádobí, když vám jednu sadu zrovna ukazuje. Neví. Ukazuje, a ví prd. A zkuste si pak další den najít pojem Fajánsové nádobí, když

  1. nevíte jak se to píše
  2. už jste zapomněli, jak se to vlastně i vyslovuje
  3. víte jen, že to v Evropě bohaté šlechtické rody používalypřed porcelánem

Zadáte do Googlu hesla jako porcelán, nádobí, historie, a dostanete spoustu úžasných nabídek na porcelánové nádobí a dozvíte se historii všech porcelánek na světě. Ale o Fajánsu ani zmínka. Ještěže máme Wikipedii a vlastní hlavu, která říká, že by to mohl být druh pálené keramiky.

A tak je to se vším. Na Hluboké jsem se zeptal, co je to to zelené svinstvo, kterým ten zámek obrůstá. Odpověď dotazem mě skutečně zmátla... Prý jaké zelené svinstvo.
- Támdlecto, říkám já.
- Kde?
- Takovej ten flek, hnusnej, zelenej. Nějaký řasy, nebo mech, nebo co... Sakra, vždyť na přední straně zámku jsou toho celý koláče...
- Hm, to nevím. No... asi nějaký ten mech, nebo co...

Prostě se v mezipauze kanonády nabiflovaných slov, kdy se zrovna nadechuje (nabíjí), zeptáte slečny průvodkyně na nějakou kardinální věc a nejenže ji tím vyvedete z rytmu, ale navíc se nic nedozvíte. Kde jsou dnes ti průvodci, kteří o svém zámku věděli doslova vše, i kde a kdy se zámecký pán ubzdil?

A to není vše. Narazil jsem na to právě tento víkend, kdy jsme si na Hluboké vyslechli story o tom, jak se dostal havran, klovající hlavu Turka do znaku Schwarzenbergů a pak v Českém Krumlově znovu, akorát s krkavcem. Obě historie se LIŠILY.

Podle Hluboké, hrabě Adolf Schwarzenberg, když uzmul zpět Turky dobyté město Ráb, stál po boji na poli a držel v ruce useknutou hlavu Turka. Na tuto hlavu sedl havran a začal do ní klovat. Ta scéna se prý Ádovi tak líbila, že si havrana s tureckou hlavou dal do znaku a tam už taky zůstal.

Podle Českého Krumlova ten výjev dostal Adolf do znaku od císaře Rudolfa II. za odměnu. A je to krkavec, protože der Rabe (město Ráb) znamená v němčině krkavec. A turecká hlava, protože tam porazil Turky.

Sedí mi sice víc ta druhá verze, ta první je už na první pohled přitažená za vlasy (turecké). Ale zeptal jsem se, proč tohle (mimo jiné) vykládají na obou zámcích jinak. Prý je Hluboká rival zámku v Českém Krumlově, takže si to každý říká po svém...
A pak jim věřte.

A tak jsem googlil, až jsem to našel. Překvapivě na stránkách zelených. Pan kníže tam má rozhovor, ve kterém uvádí, že to skutečně je slovní hříčka, typická pro dobu manýrismu, tedy verze druhá.
A pak že jsou ti zelení jen pro zlost.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

Orlík (PavelB, 12.10.2009, 14:29:05)
Na Orlíku vyprávějí taky variantu 2 - a ti to mají přímo od knížete!

Ještě jeden výraz (Potwurka - Mail, 12.10.2009, 14:43:10)
... co jsme přesně nevěděli, ale odhadovali

FRAUCIMOR

ženská část dvora, v hradní(zámecké) architektuře též objekt vyhrazený ženským obyvatelkám sídla

(Mod., 12.10.2009, 14:43:40)
Já vím, co je fajánsové nádobí, ale co je ten hnusný zelený flek, to teda netuším:-))

Hluboká (kidli - Mail, 12.10.2009, 14:45:06)
Mno, minimálně na Hluboké jsi dopadl líp než my před rokem. V rámci dnů Evropského kulturního dědictví jsme zkusili (tuším) trasu B. U zdi se zavěšenými loveckými potřebami jsem se dozvěděl, že roh na prach je ve skutečnosti lesní (těžko jsem odolával pokušeni vyzvat průvodkyni, jestli by na něj nehoukla :-) ) a o kus dále jsme se v místnosti, kde byly jedny sáně zlatý a druhý stříbrný dozvěděli, že vlevo vidíme sáně a v pravo (i ejhle!) sáně...

kidli (Lokutus - WWW, 12.10.2009, 15:06:10)
Kachny...
Kachny...
Kachny...
:-D

Zelený svinstvo jsou řasy a mechy :-) (Potwurka - Mail, 12.10.2009, 15:41:35)
Řasy a mechy na fasádách a střechách

Nejvíce jsou napadány severní strany objektů, stojící ve volné přírodě u lesa nebo v zastíněných lokalitách. Ve městech to jsou také převážně severní strany a fasády dvorů bloků domů, které nejsou ozářeny sluncem a dále stísněné a nevětrané prostory. Není ale výjimkou, kdy rostou řasy po celém plášti domu. Záleží nejen na umístění domu, ale také na typu obvodových stěn, kdy například špatně provedené zateplení budovy s sebou přináší černozelené zbarvení fasády. Růst mechů na střeše není jen otázkou materiálu střechy. Jak známo, že na eternitové střeše mohou vyrůst celé chuchvalce mechu, ale mikroorganismy, řasy a mechy se uchytí i na velmi hladkém povrchu jako je plech a sklo. Záleží na okolních podmínkách. K tvorbě řas a plísní na fasádách přispívá také prach, který se usadí na nerovném povrchu a spolu s deštěm a rosou vytváří ideální podmínky pro růst mikroorganismů.

(#13 - WWW, 12.10.2009, 18:54:53)
Jakej je rozdíl mezi krkavcem a havranem?

(Lokutus - WWW, 12.10.2009, 20:23:18)
Krkavec má silnější zobák a trochu jinou stavbu těla. Navíc je, narozdíl od havrana, mrchožrout.

(#13 - WWW, 12.10.2009, 21:52:41)
OK, nevěděl jsem.

A teď ještě, jak se přišlo na to, že slovo Rabe znamená krkavec, a ne havran?

(Lokutus - WWW, 12.10.2009, 23:32:33)
Protože to řekl Schwarzenberg. :-)

Rabe (Pragmatik, 13.10.2009, 11:07:28)
podle www.slovnik.cz :
Rabe (der) - havran
Rabe (der) - krkavec

Buď v tom němčina nedělá rozdíl, anebo by to chtělo nějaký speciální německo-český myslivecký slovník. Ale knížepán by měl vědět nejlépe, jakého ptáka si dali jeho předci do znaku. Je to určitě ta najlepší autorita pro správný výklad daného problému.

(MiKee - Mail, 13.10.2009, 21:55:28)
V Českém Krumlově jsme byli v srpnu a bylo to super. Muzeum tortury jsme zvládli a bylo to moc pěkně udělaný. Rozhoupávání mostu - no my chlapi jsme asi všichni stejný hračičkové... ;-)

A k těm průvodcům - pamatuju například na Kašperku pana kastelána, kterej tam okolo sebe vybudoval parádní partu: průvodci (studenti, které to bavilo, chtěli toho sami vědět co nejvíc a kastelán hrad a jeho historii znal a tak toho taky hodně věděli) a banda známých a kamarádů, kteří tam jezdili na čundry a na hradě taky nezištně pomáhali. To pak i ty prohlídky vypadaly jinak a takovej čundr byl taky výbornej - dva dny člověk někudy putoval ke hradu a tři dny tam pak žil, něco udělal, večer pařil a spal. Prostě pecka. No, na Hluboké nebo na Krumlově asi hůř realizovatelné. A pak je jasný, že to je jenom o biflování...



Přidání komentáře...